Marek Cahel: fungování modelu ještě není ideální

15.2.2017 Petr Klimpl

Marek Cahel: fungování modelu ještě není ideální

Ústřední trenér mládeže Marek Cahel odpověděl na několik otázek týkajících se přípravy dorostu a vůbec práci s talentovanou mládeží.

Druhým rokem funguje nová koncepce práce s talentovanou mládeží v sekci OB, kdy nejlepší starší dorostenci jsou v juniorské reprezentaci, dorostenecký výběr je tvořen jen ad hoc pro jednotlivé akce, ale pro širší okruh zájemců jsou připravovány Akademie OB. Jak se díváš na tuto koncepci po prvním roce fungování?
Tento model vnímám teoreticky jako ideální a myslím, že klade postupný důraz na závodníka z pohledu celkového přístupu ke sportu. To znamená, že rozlišuje patnáctiletého a osmnáctiletého závodníka ve smyslu nároků na přípravu a celkový vztah ke sportu. Leckdo může namítat, že způsob nominace třeba na MED tomu neodpovídá a bude mít pravdu, ale to je už trochu jiná otázka.
Takže mladší talenti fungují především v TSM, které má relativně široký záběr - ti nejlepší se ve starším dorostu a juniorech dostanou do juniorského týmu, který by měli tvořit už dost motivovaní jedinci s jasnou základní vizí – dokázat něco v OB. Ostatní talentované závodníky stále neházíme přes palubu – mají možnost přípravy pod hlavičkou TSM. Akademie OB tento systém podporují spíše metodicky – účastníci absolvují pestrou paletu mapových tréninků, něco nového se dozví, v ideálním případě obdrží od trenérů zpětnou vazbu o svém chování na trati. Také se tam setkají závodníci z celé republiky, takže má akademie i výrazný společenský charakter, což je v období dorostu také hodně důležité... Akademie by měla být malinko změnou od stereotypu každodenního tréninku doma či fungování se stále stejnou skupinou v TSM.
Fungování tohoto modelu ještě není ideální, existují oblasti, kde mají i v nadstavbové přípravě větší slovo kluby než TSM. To vidím jako největší problém.

Na počátku února proběhla první letošní akademie v Bělči nad Orlicí. Jak jsi s ní byl spokojen?
Každá akademie mi přináší něco nového, protože se vždy zúčastní spousta nových tváří, takže se zde setkají závodníci s různými zkušenostmi, různým přístupem k tréninku a závodění... Tentokrát jsme kvůli sněhu neměli ideální podmínky na běhání, takže jsem na poslední chvíli upravoval program. Nakonec jsme absolvovali 6 lesních mapových tréninků, jeden sprint v Hradci a jeden běžecký trénink po silnici. Všichni účastníci mě svým přístupem a tréninkovou morálkou velmi příjemně překvapili. Jsem velmi spokojen.

Jaké další akademie jsou ještě letos připraveny?
V létě chystáme dvě přípravné akce určené pro širší množství mládeže – letní akademii a zahraniční zájezd s JRD. Letní akademie OB proběhne v termínu 19. – 23. 7. na Suchém v Drahanské vrchovině.

Již na přelomu března a dubna se v Polsku běží Středoevropský pohár (CEYOC). Jak se lze na druhý ročník tohoto dorosteneckého měření nominovat?
Nominace proběhnou ve stejném duchu jako loni – využijeme výsledků ze závodu klasiky, tratí D/H21C na Jarním poháru, kde vybereme vždy 6 nejlepších mladších i starších dorostenců a dorostenek. K CEYOCu bych chtěl poznamenat, že jde jen o přípravné závody, které by neměly narušit systematickou přípravu směrem k důležitějším startům na přelomu jara a léta.

Vrcholem pro dorost je evropský šampionát dorostu na Slovensku. Jak proběhne nominace na letošní MED?
Také v případě nominace na MED nic neměníme – nominační kritéria definují nominační závody (zařazené do žebříčku A), na základě kterých bude provedena přímá nominace. Při nominaci dalších závodníků do počtu 4 v kategorii budeme vnímat i výkonnost z jiných závodů či společných akcí. Novinkou jsou dva termíny nominačního testu na dráze, přičemž započítán bude samozřejmě jen lepší výsledek. Oba dráhotesty budou současně nominačním závodem na JMS. Opět očekávám, že do nominace na JMS promluví i několik dorostenců a dorostenek, takže nominace na MED bude ovlivněna i tímto.

V jakých terénech se MED bude běžet?
Všechny závody budou mít společné obrovské kopce. Sprint běžíme v Banské Štiavnici, což je historické město s velmi nepravidelnou zástavbou. Mnohé postupy tak budou mít naprosto zásadní volby. Tady nebude rozhodovat jen točení na dráze, ale i specifická běžecká technika, závodníky čeká spousta výběhů, seběhů, z velké části i po schodech.
Klasika a štafety proběhnou v Kremnických vrších na dostřel Banské Bystrice, takže to z ubytování nebudeme mít daleko:-). Stará mapa ukazuje neobyčejně pestrý terén, kde se střídají velmi členité pozůstatky těžby s velmi naklopenými rovinami, kde bude problém vůbec běžet. Je docela možné, že jeden ze závodů využije otevřenější partie nahoře v kopcích. 

Na dorosteneckých šampionátech býváme úspěšní, v juniorských MS pak už tak moc ne. Máš nějaké vysvětlení, proč se nám nedaří přechod z dorostu do juniorů?
Toto téma by vydalo na celou knihu, dost záleží na individualitách, takže má odpověď nemůže cílit na každého... Český dorostenec je v tomto asi docela specifický. Jeho kvalita je dána tím, že už od nějakých dvanáctek, čtrnáctek závodí na docela velkých akcích – letní či zimní dětské olympiádě, Vyzývacím poháru, Olympiádě škol, na podzim pak MČR oblastních výběrů... Na všechny tyto závody pak oblastní trenéři vymýšlejí různá nominační kritéria, přípravná soustředění, kde často není tématem zábavný orienťák a blbnutí v lese, ale už nějaký konkrétní závod. To pak znamená, že takoví závodníci v dorostu neprožívají nic moc nového, snad kromě těch nejlepších, kteří si jednou za rok oblečou reprezentační dres na MEDu.
Naše šestnáctky jsou už tak rozzávoděné, že snad všechny z nominovaných mohou útočit na MEDu na medaili a většina z nich se i přes obrovské chyby umístí do dvacátého místa. V osmnáctkách je situace už mnohem zajímavější, přichází konkurence ze severu, a to jsou závodníci, kteří právě nastupují do procesu. Naši závodníci se zaseknou a ve svém přístupu pak dlouho nic moc nemění. Když jsem četl na O-News texty, ve kterých Vojta Netuka nahlížel do tréninkových deníčků vybraných závodníků, nenašel jsem mezi staršími dorostenci a juniory žádné rozdíly. A tím nemyslím jen v trénovanosti, která nebyla zrovna valná...
Podle ideálního modelu by do dorostu měli přijít perfektně pohybově nadaní žáci, kteří v pohodě uběhnou svých 30-40 min v lese, a kteří chápou, jak se informovaně pohybovat na své trati. Od nějakých 14-15 let (holky klidně malinko dřív) by pomalu měli začít se systematickým vytrvaleckým tréninkem, postupně se s velkým orienťákem teprve seznamovat a od staršího dorostu nastoupit na cílený trénink směrem k vrcholné výkonnosti v dospělosti. Ve většině případů nám chybí ten cílený nástup někdy v sedmnácti letech, který bude mít několik následných sezón jasná pravidla. Jinde asi lépe vnímají teorii stupňů sportovního vývoje (LTAD, Dovalil, Feč, ...), u nás se o tom zatím spíš jen diskutuje.

Ve spolupráci s juniorskou reprezentací bude letos v druhé polovině prázdnin připraven výcvikový tábor v cizině. Kam zamíříte?
V tuto chvíli ještě není úplně hotovo, ale věc se posunuje – s Pavlem Košárkem řešíme 2 možné varianty, jejich uskutečnitelnost a budeme se snažit co nejdřív vydat základní informace.

Jaká je vůbec spolupráce dorostu a juniorů?
Z pohledu mládeže jsem už psal koncepci, které věřím – pod TSM jsou zastoupeni jak dorostenci, tak junioři. Juniorská reprzentace pak cíleně vyhledává nadějné závodníky ze staršího dorostu.
Spolupráce s Pavlem Košárkem funguje výborně. Jsme v pravidelném kontaktu, konzultujeme a připravujeme společné akce. V případě potřeby jezdím na některá soustředění JRD pomáhat krotit divokou juniorskou krev, točit volantem a od příště snad i roznést pár kontrol:-).

V rámci svazu jsou podporována tréninková střediska mládeže. Když si projdu oficiálně nahlášené webové stránky TSM, tak se u třetiny nedovím o jejich činnosti vůbec nic... Podnikáš nějaká opatření k nápravě?
V pravidlech nemáme zavedeny sankce za nevedení stránek, a tak, podobně jako OSN, můžu maximálně zasílat rezoluce vyjadřující hluboké znepokojení a vyzývající vedení jednotlivých TSM k postupné nápravě a alespoň základní aktivitě v případě aktualizace webových stránek.
Ale některá TSM informují svěřence a veřejnost dobře, možná taky proto, že mají o čem psát.

TSM mají za úkol zlepšit tréninkové možnosti pro nejtalentovanější dorostence a juniory. Navštěvuješ některé akce jednotlivých TSM, abys měl přehled, jakou mají úroveň?
O fungování TSM nějaké zprávy mám s diskuse s mládeží. S návštěvami je to zatím horší, protože od začátku roku jsem organizoval nebo pomáhal organizovat tři soustředění, takže jsem na podobné aktivita jednak neměl moc prostoru a také zatím nebylo moc akcí jiných TSM. Pokud pominu akci TSM Valašska, tak jsem zatím podnikl jen jednu návštěvu, a to na soustředění TSM Pardubicko+Vysočina v Šachově, z kterého mám pozitivní pocity. Další výjezdy ale postupně plánuji. 

TSM by měly mít i jednotnou metodiku. Existují některé sjednocovací schůzky hlavních trenérů TSM?
První takovou schůzi jsme měli v listopadu při metodickém semináři Šternberku, kde jsme se bavili o konkrétních aktivitách či problémech jednotlivých TSM, ale i v obecné míře o principech jejich fungování či ještě obecněji o přípravě mládeže. Při diskusi vyvstala spousta zajímavých nápadů či připomínek a podobnou schůzi budeme určitě v budoucnu opakovat.

Existují nějaké vzorové tréninkové plány pro jednotlivé věkové kategorie dorostu?
Toto je dost citlivé téma a můj názor je, že trénink podle takových materiálů nemusí být vždy vhodný, třeba proto, že nepodporuje přístup k individualitě. Ale už jsem kdysi něco podobného viděl. Momentálně procházím různé materiály, které se týkají fyzické přípravy a trénovanosti nejen dorostu a z toho určitě vznikne nějaký výstup, který budeme probírat s trenéry TSM a který třeba nastaví zrcadlo naší mládeži, zdali trénuje dostatečně či naopak:-).

Řada TSM míří i do zahraničí – únoru na jih Evropy, v dubnu do Švédska. Myslíš, že je do dostatečné, že by neměli naši nejlepší dorostenci získávat více zahraničních zkušeností?
Asi by bylo fajn, kdyby se naši dorostenci zabalili a na rok odjeli na zkušenou někam na sever. Otázkou je, co na to škola a jiné aktivity... Myslím, že se situace hodně zlepšuje a dnes má každý možnost aspoň na 2-3 týdny v roce vyrazit s TSM nebo s JRD + dorostem do zahraničních terénů. Určitě to má velký význam pro sbírání zkušeností a získávání vhodného nadhledu, flexibility a komplexity v rámci své práce s mapou. Na druhou stranu je potřeba zmínit, že pokud někdo nedokáže číst mapu a plánovat navigaci tak, aby byl jeho pohyb terénem bezpečný, takovému závodníkovi zahraniční zkušenost asi moc nepomůže. Situace je taková, že v posledních letech se vždy asi 70 dorostenců účastnilo švédské 10-Mily buď v rámci TSM, nebo přímo se svými severskými kluby – už jen tento fakt je velice pozitivní, ale nedokážu říct, jestli přinese zvýšení těžiště výkonnosti naší mládeže.

Co bys popřál českému OB do nového roku?
Já bych nejraději popřál světovému OB, a to sice, aby nepodléhal vlastním chtíčům o stále větší zviditelňování, které v mých očích přináší nepříliš šťastné nápady. Českému OB přeji, aby si držel svou tvář a své kvalitní fungování, aby nám všem nadšeným orienťákům stále přinášel takové zážitky, pro které tento sport děláme!

Dík za rozhovor a přeji mnoha dalších úspěchů v práci s mladou o-generací.
Díky za oslovení a Tobě přeji spoustu pozitivních zážitků při práci jak v českém OB, tak s pardubickou omladinou:-).


« zpět